"Ona" - Letní povídka pro Víkend MF Dnes č.2

Ona - nevěsta z animačky Tima Burtona. Každým vdechem do svého těla přijímala větší a větší množství kyslíku, který podporoval řadu tělu prospěšných funkcí. Představím si kouzelný les, jejda, ale Alenka v něm lítala jako po pěti panácích silného moravského slivovicového drinku. Silný opar se vznášel nad lesem a zahajoval ho tajemstvím. Les u E55 býval plný různorodých těl… Čistá dávka kokainu umožňovala pábitelům procházet svoje mozky, jako se tehda dařilo vědcům s Romy v Rusku. Historie měla svoje kouzlo v každém věku. Zvlášť po užití lehce návykových drog. Kouření bylo také v módě. Kdo kouřil, byl. Kdo nekouřil, jako byl mimo. Změnilo se to? Letní povídka pro Víkend MF DNES.

"Dokonalé pojetí krásy: zvrácená láska 2."
Ženy jsou rozmarné a proměnlivé.
Zvolí-li milenec správný okamžik,
i upejpalka přijme jeho objetí, ale propásne-li jej,
i děvka jej odmítne - Maugham

Zajímal se o mě fakt krásný borec, silný tělo, přímý pohled, miluju takový ty typy. Jistě chápeš, že jsem v lehké opilosti nemohla odolat jeho náruči. Interiér byl osvětlen diskotékovými světly, hrála rocková vypalovačka od skupiny Sen. Světla se míhala okolo mé hlavy. Když však se objevila ona. Rudé rty, míry kosti, ohromný sexappeal. Konkurenci mám ráda, avšak v situaci boje o muže ustupuje slušnost stranou. Vrhly jsme se na sebe jako divoké kočky, nehty jsem se zaryla do její ruky a ona do mého obličeje. Zatahala jsem si za dlouhé vlasy a ona mě chytla okolo pasu a začala mě divoce, velmi divoce svírat. Co to kecám za lži? Divoce mě začala – ale líbat, po ranách, které mi způsobila na obličeji, začala se houževnatě vzpírat mému doteku a vyslovila onu památnou větu, kterou nikdy nezapomenu „když on, tak já taky!“. Tento okamžik pravdy mě poznamenal do budoucnosti. Už nikdy nebudu jiná. Vyspali jsme se spolu všichni tři ještě onoho večera. Od té doby jsem byla do něho šíleně zamilovaná a ji jsem měla v paměti jako divokou dračici…

Číslování kapitol teď přerušuji hlášením:

Lásko?

Láásko?

Volám Tě Lááásko.

Jsi tu?

Prosímtě, kup rohlíky, tak tři, dvacet deka šunky a pár kousků zeleniny, přijde návštěva, budem pít, ale něco bychom měli …

  Správná žena má vypadat jako dívka,
vystupovat jako dáma,
uvažovat jako muž a dřít jako kůň - Simon

V dvaceti-třech jsem šťastně otěhotněla a porodila miminko…

Můj život se začal sestávat ze záležitostí, jako je mlíko, manžel, rohlíky, pračka, myčka, kávovar, plavání a příležitostný sex. Lyžování a snowboarding jsem pověsila na hřebík a začala jsem žít s umělcem, který moc nevydělával, byl ale nesmírně nadaný a houževnatý, takže jsem věřila, že s ním se dostanu dál, než s jinýma. Jo, takhle to vypadalo prvních pár týdnů a měsíců našeho vztahu. To jsem ještě netušila, kolik stojí Ariel, Rex nebo Lanza plus… Zase ty reklamy… Ach jo.

  Krása pomíjí, blbost je věčná - Nestroy

8

Zhluboka se napila vína při jedné nudné reklamě. Lidé nabízeli prostřednictvím médií různé druhy potěšení. Ať už vyžehlení košile, dokonale čistou košili, košili, která umí telefonovat levně, která voní, která má doživotní záruku, nebo snad košili, která je ekologická a uspoří vám peníze, umí jezdit z nuly na sto za tři sekundy pět milisekund a uspokojí vaše erotické a životní touhy v cuku letu…

14

Je úplně na houby, že ty krásné útlé modelky dostávají za úsměv v reklamě zaplaceno. Když jsem nevěděla kudy kam, brouzdala jsem po Ostrožné v Opavě a hladově nakukovala do výloh přeplněných kravinkama i hezkýma věcma. Inspiraci pro svoji novou knihu jsem hledala v životě, v tom, jaký byl. Ač už jsem byla zamilovaná, ve vztahu, či dokonce vdaná, nebo jsem právě procházela krizí, chtěla jsem poskytnout čtenáři zážitek, který prožít může, nebo prožít chce, ale neprožije ho. A tak to prostě je. Nadějného umělce jsem i s dítětem ze dne na den opustila.

Abys byl milován, miluj! UT AMERIS, AMA! – Seneca    

15

Vrátila jsem se do místa, kde jsme spolu několik desítek měsíců bydleli společně čtrnáct dní nato se slzami v očích, protože nastala hrozná životní situace. Město bylo v té době ještě plné ledu a bílého prášku, který se snášel na krovy střech okolo. Slunce teď svítilo minimálně a den byl krátký, tak, jak mého milého život. Můj milý, umělec tělem a duší, se zabil. Kriminálka to vyšetřovala, jaktožto muži zákona, a s červenými páskami okolo jeho těla, které leželo nehnutě na podlaze jeho kanceláře v centru města. Nikde v místnosti nebyla krev, nikde nebyly vidno žádné stopy po zápase. Ke zklamání vyšetřovatelů se nenašel se ani dopis na rozloučenou. Po jemném výslechu od uniformovaných důstojníků jsem si vzala dítě, kabelku a vrátila se do bytu, hnízdečka zamilovaných, místa, které jsem jednu dobu zbožňovala a v druhé chvíli jej nenáviděla z hloubi svého srdce. Jak se tohle mohlo stát?

Milovat znamená ve štěstí druhého nacházet štěstí vlastní - Leibnitz

16

Sluníčko tu spalo za mraky a o několik set kilometrů dál se lyžovalo na slunci. V Itálii se teď probouzelo k životu nejen slunce, ale také spousta turistů, kteří přijeli navštívit a objevovat známá turistická střediska. Zatímco jsem já seděla doma a připravovala si věci do školy, on nahrával videoklip ke své další povedené písničce. Myslela jsem na něj, oh, jak jsem jen byla naivní… Vzpomínala si na včerejší večer, kdy jsem mu dala napít ze svého brčka. Věřila jsem, že mu to pomůže psychicky a přidá na výkonu. Venku krásně padal sníh a chodníky opět začínaly zamrzat. Povzbudilo mě, že nejsem na tomhle světě tak úplně sama a začala jsem malovat obrázky. Nejprve to byly čmáranice tužkou, posléze jsem si začala vybarvovat pastelkami a nakonec jsem přidala fixy. Malovala jsem bez zábran nejen proto, že by nějaké závažné existovaly. Malovala moje duše, která si chtěla odpočinout prostřednictvím her.

Hry, ať už stolní nebo mezilidské, jsem milovala. Hraní je jako dětství – bezstarostné, upřímné – srandu se nebojíme vyjádřit prostřednictvím mimiky, posunováním pajduláků, skládáním karet, kresby ani slov. Hraní je krásně pohodová věc. Mezi takové hraní, které mě bavilo, patřil tanec. Ať už šlo o tango, nebo o valčík, každý zvuk v melodii cha-cha mě rozvášňoval, až má lýtka měnily barvu z bílé na purpurovou. Nohy se mi chvěly jako při prvním tanečních, kdy jsem na jedné straně sálu čekala, který kluk si mě z druhé strany parketu vybere. Vybral si mě ne moc pohledný poďobaný mladík, jak už to bývá, a protože nás holek bylo více než kluků, jak už to taky v tanečních chodívá, ještě jsem se o něho dělila s dalšíma pěti courama…

Neberte život příliš vážně, stejně z něj nevyváznete živí. - E. Hubbard

17

Někdo nebo něco mě začalo ovlivňovat, abych sešla z cesty a dala se jiným směrem. Začala jsem tedy chodit na diskotéky a dítě nechávala kamarádce doma na hlídání (o tom jsem se raději mámě nezmiňovala). Začala jsem svoje zkažená léta, kdy jsem toho tolik zameškala, doplňovat. Říká se o mě, že kdybych měla štěstí, mohla jsem být slavná. Kdybych měla peníze, byla bych případně šťastná. A kdybych potkala Tebe, byla bych šťastná napořád. Malý zádrhel byl v tom, že když jsem Tě hledala, tak jsem Tě nenacházela. A tak jsem se rozhodla Tě přestat hledat.

„If you have lucky, you will be famous. If you have money, you will be lucky.

If you had had money, you would have written book. If I were a hero, you will be lucky.” - R.K.

18

Cornflakesy na snídani…s medem…krásná představa ideální snídaně. Šálek kávy, anebo horké čokolády k tomu. Spojily si život s tvou bytostí, a ty mozkové závity to zdánlivě po několik let ani netušily. Měly jiné lásky, jiné sázky a jiné zkušenosti a cíle, avšak nějakým kouzlem anebo sci-fi vzplanuli.

19

Mrzačím se vzpomínkami na Tebe, kterou žhnou jak horké uhlíky uprostřed mého srdce. Největší věci se stávají náhodou, třeba jak Graham Bell vynalezl telefon, tak já vynaleznula lásku k Tobě. Pakliže dříve neexistovala slova, kterými bych byla schopna vyjádřit svůj postoj k Tobě, dnes už jasně vím, že nic se nemá uspěchat. Protože co nepočká, nestačí vykvést. Ale možná to bude znít jako sajks-fikšn…záleží, jak se nato díváš Ty, tak dnes jsem k Tobě pevně ukotvena v lásce, jak o je třeba kotva k lodi.

Čeká nás spolu dlouhý příběh. Sedni si na lůžko či na zem, obejmi pevně kolena a naslouchej. Bude to pecka.

20

Jednoho dne přišlo do města jaro. Venku opět začaly vonět květiny a zelenat stromy. Na lidech se začala projevovat jarní únava. Znovu se také vrátilo období jarního úklidu, tudíž se spousta lidí vrhla na gruntování svých příbytků.