Byl předvánoční večer,
dvacátý prosinec - možná lásky čas.
Havranův zval ku punči krákorák,
kde bramborákem zaváněl háj.
O lásce šeptal na náměstí tichý měch,
kvetoucí strom v zahradě lhal lásky žel,
svou lásku před pořadem v TV reklamní blok pěl,
a růžovinu jevil slevový vzdech. Aaaach.
Jezero hladké v křovích stinných
zvučelo temně tajný bol,
který facebook objímal kol a kol;
a slunce jasná světů jiných
bloudila blankytnými pásky,
planoucí tam, co slzy sexu, rockenrollu, (trávy) a lásky.
Pěkný večer, i když místo sněhu padají kapky vody.
MJ