"Carmen: Počestná děvka" - 5. kapitola

V rádiu právě hlásili počasí ... Uvědomila jsem si, že člověk by možná asi neměl čekat, až se mu vyplní své sny, ale pokusit se je sám zrealizovat. Lidé touží po zdraví, pohodě a penězích, baráku, káře. A souží se po lásce, uznání a porozumění. Myslím si, že se všichni málo snažíme. Proč si to myslím?

Prohlédněte si moji malorskou fotogaleriiMarkéta Jaglarzová

Starší díly:

1. kapitola

2. kapitola

3. kapitola

4. kapitola

5. kapitola

V rádiu právě hlásili počasí – a to třeskuté mrazy mezi minus deseti a třiceti stupni po celé České republice, včetně Prahy. Zachvěla jsem se chladem. Proč už není léto? Sněhu zrovna napadly dvě prdele, ale zrovna další sníh by byl potřeba jen na horách. Stačilo vyjít ve městech do ulic a bylo jedno, jaké jste si ráno obuli boty. Kdo neměl lední brusle, byl vyřízenej. Ledovka byla všude, klouzaly chodníky, klouzalo to na zebrách a i mimo ně. Ještě že okolo byly jen lehce namrzlé závěje, stále měkkoučné, do kterých se v případě nouze dalo upadnout a moc si nenabít. Šla jsem zrovna okolo jedné výlohy obchodního domu, ve které jsem zahlídla svůj obraz. Odraz sympatické naivky, když mi kousek od nohy dopadl veliký rampouch. Pecka. Uvědomila jsem si, že člověk by možná asi neměl čekat, až se mu vyplní své sny, ale pokusit se je sám zrealizovat. Lidé touží po zdraví, pohodě a penězích, baráku, káře. A souží se po lásce, uznání a porozumění. Myslím si, že se všichni málo snažíme. Proč si to myslím? Protože po zkušenostech začneme na některé věci jednoduše kašlat. Lidé odjakživa šetřili, bojovali a závodili o to, co chtěli. Dneska lidé chodí nakupovat do Kauflandu, protože tam mají nejlevnější věci (ale co to asi tak může být za až příliš levné shity? - asi ty, co se nedaj nabízet snad už vůbec nikde jinde) nebo třeba chodí na poštu, ale jen když jim přijde upozornění o uložení balíku - očekávají, že jim každý písemně prostřednictvím katalogu, letáku, reklamních novin řekne, jak a co mají udělat. Nakupte levně 13. prosince za povánoční výprodejové ceny! Chcete další příklad? Tak třeba je obrázky výrobků je třeba co nejlépe vyfotit, doplnit barevnými cenovkami, popisky jako třeba neuvěřitelný ceny, mimořádná nabídka, nejneuvěřitelnější nabídka a přikrášlit ještě výraznějšími vykřičníky. Křiklavé barvy a divné písmo? Žádnej problém. Koupíme to všichni, do mrtě.

 Dnešní generace snese cokoli. Dvousečnou zbraní se stalo to, že už to moc lidí nezajímá. A lidé začínají ztrácet zájem v hojné míře nejen o boj a závod o lepší výrobek – o kvalitu, ale v běhu o kvantitu a nekvalitu začínají postrádat čím dál více nějaké to porozumění k lidem, zájem o lásku a cit. Neumíme si vychutnat radost, protože máme všechno příliš rychle.

Anebo, jak zmínil můj kamarád Radek, se vychylujou jako vlaky v zamrzlých vyhýbkách a hledají pomocí alternativních řešení uspokojení svých potřeb. Neříkám, že se to nedaří, souhlasím však s tím, že je to dlouhodobě neutěšená situace, aby národ tímto způsobem strádal. Proto je potřeba jednotlivců, aby dali příklad ostatním, když už na to vedení státečku nestačí. Otázkou však zůstává, zda na základě vzoru lidi sobě jenom rapidně nenastartuje opět ta mrcha závist. Nebo jestli facebook jednoduše nezazdí vše, o co v životě jde svou laxností a povrchností. No dost už toho bolo. Přeji příjemný den. A nezapomeňte si vyjít s přáteli na počátku června, kdy nás čeká den za svobodu bytí bez internetu!